Liebster Award (aneb Než zmizím...)

31. října 2013 v 20:45 | Elis |  To, co nepotřebuje vlastní rubriku
I když je času málo, nějaké věci se holt neodmítají. A tak sem ještě hodím tuto fabulózní dotazníkovou pavěc. :D Díky Rogue za nominaci, udělala mi radost. :) Tak s chutí do toho, ať už je hotovo! :)
 

Nechi psát nadpis... -_-

30. října 2013 v 12:59 | Elis |  Vše ohledně blogu
Jujky, zdar lid. :)
No... Blog a tak všechno kolem se má následovně... Nestíhám. Totálně a úplně nestíhám. Škola je zabiják, balet taky a navíc si do toho ještě dělám další svoje věci. Je mi líto, ale netuším, kdy se sem zase tak nějak vrátím. Děje se toho teď moc a blog teď není to, co bych zařadila do kolonky "Řešit". Nebo takhle... Ono nejde o blog, ten bych i vedla dál, ale bez povídek, jelikož ty nestíhám psát. A jelikož tohle je blog převážně o povídkách, nemůžu se mu teď věnovat. Kdo ví, třeba si to za týden dva rozmyslím, ale teď existuju jinejma věcma. Plavu v matice, ale vážně se snažím, hodně tancuju, budeme na baletě teď dvakrát týdně trénovat na to, abychom mohly tanocvat na špičkách (♥). Navíc sem tam nějaké rodinné věci a nemoci a tak. Prostě. Nechápu, že se tu o tom tak děsně rozepisuju. XD
Taky jsem přemýšlela o tom, založit si ještě jeden blog, ne o HP a Pobertech, ale tak o všem co se děje. Prostě výžblety desátého stupně z deseti, stejně tam budu jen občas, ale i tak. :) Asi ale něco takovýho potřebuju. Jestli ho stvořím, dám po čase, až bude zaběhlý, vědět. :))) Ale nevím, možná se na to vykašlu. Uvidíme.

No nic... Konec kecání, asi mi hrabe, ale komu to vadí. Jsem prapodivná.
Elis :)
PS: OMG! OMG! OMG!!! Zítra je Halloween!!! ♥♥♥ Jééééj! Užijte si ho lidi, já si ho určitě užiju! A v pátek halloweenská party ve škole! Jej! ♥

26. kapitola

1. října 2013 v 21:03 | Elis |  Jen krůček k lásce...
Ahojte!
Takže protože jdu až zítra na kontrolu, doma už to začíná být světové nudárium...! :/ Vážně, už mě ty nemoci nebaví. Ale to dněšní volání s Fráničkou, který trvalo (podle mých výpočtů) asi čtyřiadvacet minut, bylo boží! XD
No... Abych se dostala k věci... Jak vidíte, napsala jsem další kapitolu k Jkkl! :) Jej! Jsem rychlá, když mám čas. Tady je vidě, že ho normálně VÁŽNĚ nemám. :))) No nic... Teď už fakt k jádru. Kapitola je to myslím fajn, taková pohodová. Lily se snaží zlepšit náladu Anie, která je mírně vedle ze Siriusova chování. A tak dělá Lil spoutu šííílených věcí. :D
Tak si ji užijte.
Zdravím
Elis

 


Lily and James (video mé tvorby)

28. září 2013 v 17:07 | Elis |  To, co nepotřebuje vlastní rubriku
Ahojky lidičkové!
Takže... Protože se stále a pořád nudím doma s nemocí (zánět ucha a nosních dutin+nachlazení), vytvořila jsem dneska v Movie Makeru krátké video o Jamesovi a Lily. Není to nic světoborného, zas tak moc s tím neumím, kvalita obrázků je občas na dvě věci a moje angličtina taky není z nejlepších...! Ale jsem na sebe hrdá a myslím, že asi nezůstanu u posledního videa! :)))
Tak jo... Doufám, že se Vám to bude aspoň trochu líbit. :)

Zde to máte:


Mějte se hezky a užívejte posledních hezkých a jakš takš teplých dní!
Elis

9. kapitola

24. září 2013 v 14:26 | Elis |  Vánoce u Potterových
Jsem horzná, viďte? Že mi trvá napsat další kapitolu takhle dlouho... Ale což, nebudu se sama na sebe zlobit, ještě si způsobím žaludeční vředy!!! XD Kapitola je trošičku delší, než normálně, ale to asi vadit nebude, jelikož moje kapitoly zas tak dlouhé nebývají, že? :) Tak si povídku náležitě užijte a prosím o komentáře. :) Děkujííí.
Elis


Stekání s literární postavou, Siriusem Blackem

24. září 2013 v 14:14 | Elis |  Jednorázové povídky

Čtěte, prosím!!! :)

Ahojky lidičkové.
Vzhledem k tomu, že se doma jako marod nudím, rozhodla jsem se tedy dopsat tu další kapitolu Vánoců u Potterových a hle... Co nevidím!? Literární soutěž. Ne, že bych měla nějaké obří ambice, nebo tak něco, ale říkám si, proč to nezkusit, že? Člověk má přece zkusit vše! A tak je to tady... Stekání s mým milovaným, zbožňovaným a opěvovaným Siriem. Jo, jsem do něj totálně po uši platonicky zamilovaná. Já vím. A nevadí mi to. :) Kdyby se to náááhodou vyvinulo tak, že by mě vybrali mezi těch deset nejlepších, dám Vám vědět a budu (na kolenou! XD) prosit o hlasy.
No takže zde je má tvorba:


Upřel na mne své oči. Oči nebe před bouřkou. Paralyzující, svádivé. Třpytily se v nich nezbedné jiskřičky pravého Poberty. Usmál se a blýskl svými dokonale rovnými a bílými zuby. Pohled do jeho aristokratické tváře zastavil mé srdce, a když si s nedbalou elegancí odhrnul své po bradu dlouhé, lesklé, ebenové vlasy, kolena se mi divoce rozklepala.
Tohle jsem si představovala nejméně stokrát, ale nikdy, ani v těch nejšílenějších snech bych nečekala, že se to může stát.
Od té doby, co jsem se o něm poprvé dočetla v příbězích Harryho Pottera, jsem ho milovala. Krvezrádce, Pobertu, věrného přítele, zvěromága, člověka zavrženého společností a milujícího kmotra. I přes výrazné chyby někoho dokonalého a ideálního. Někoho, o kom jsem mohla snít. A tak vznikla má platonická láska k němu. Ten pocit, že konečně víte, že k vám někdo patří. Je to hloupé, že? Milovat někoho, kdo není. Možná… Až i mí přátelé z toho mívají legraci.
A teď tu stojí, přede mnou. Je to jako přelud, netuším, zda se to děje, nebo znovu jen sním. Kde jsme. A proč tu jsme. Je to strašně úžasné a přitom tak... Zvláštní, víte? Že konečně vidíte někoho, kdo vám občas ani nedává spát a přitom je to jen postava z knihy. A když vidím jeho oči, které jsou ještě krásnější, než jsem si kdy představovala, jeho šibalský a svůdný úsměv… Nemůžu než doufat, že je to realita. Setkání s ním. Se Siriusem Blackem.

Děkuji :)
Elis
PS: Tak já jdu přidat tu kapitola, protože kvůli tomu jsem sem šla, že ano. :)

Dobrý či špatný konec...? (songfic)

23. září 2013 v 15:02 | Elis |  Jednorázové povídky
Jů, jů, jů! Elis napsala další songfic!
Hmh... Pardon za mou nepřítomnost, ale škola je škola, kroužky jsou kroužky a nemoci jsou nemoci. A celý je to teď nějký zmatený a tak, takže jsem nic nepřidala. Ale další kapitola Vánoců je skoro skoro u konce, možná že ji sem ještě dneksa večer dám.
No ale abych zase moc nekecala... Prostě další songfic, na který jsem tentokrát vážně hrdá. Písnička je sice o dost delší než jedno přečtení textu, ale to sna dnevadí... :)
No nic, tak já se zase loučím.
Páčko
Elis



Kam dál