8. kapitola

9. května 2013 v 21:06 | Elis |  Vánoce u Potterových
Yey! Miláčkové moji! Napsala jsem po těch nejdělších a ještě delších miliardách let další kapitolku k Vánocům. No jsem na sebe moc hrdá! XD A věnuji ji Fráničce, která mě už i ve škole prosila, abych ji napsala. Takže tak...! :)
Mějte se famfárově a přeji pěkné ( I když ne moc dlouhé...) počtení. Snad bude další kapitolka brzo... (Však mě znáte.)




*
,,No… Doufám, že to nebude nic šílenýho!" vydechla Lily. Pak se obě holky vydaly vstříc neznámé výzdobě.
*
V obýváku je čekala opravdu velice zvláštní podívaná. Pokoj totiž vypadal, jako by byl rozdělen na tři oddělené tábory, přičemž u každého z nich stál jeho realizátor. Úplně vlevo stál Remus, který pojal výzdobu vcelku skromně a jednoduše. Rozvěsil jen cesmínové girlandy, jmelí a matné červené vánoční koule. Uprostřed se nacházel Jamesův tábor, který byl již o poznání chaotičtější než ten Remusův, ale bylo vidět, že se vážně snažil. Tam byly rozvěšené cesmíny pouze v drobných snítkách, jmelí byly v o něco větších trsech a přidal ještě hromadu maličkých bílých vánočních ozdobiček a něco, co zdálky vypadalo jako žárovičky na stromek, ale byly to jen světýlka udělaná po kouzelnicku. A jako poslední zbýval Sirius. Jeho část vypadala (podle dívčího) jako továrna na vánoční ozdoby po výbuchu atomovky. Byla totiž plná barevných koulí, třpytivých a lesklých řetězů, třpytek a dalších možných i nemožných ozdob.
"No páni…!" řekla zaskočeně Lily.
"Asi tak." souhlasila Jackie, která ze sebe nebyla schopna vydat nic jiného.
"Takže… Co konkrétně se tu stalo Reme?" otočila se Lily na (dříve zvoleného) 'hlavního velitele' akce.
"No já… Vážně jsem se je snažil nějak usměrnit. Ale Sirius se jako střela vrhl na ozdobičky a začal je v šílené euforii rozhazovat všude kolem. Jen štěstí, že jsou všechny opatřeny nerozbitným kouzlem. Pak vzal krabičku se třpytkama a začal nám je sypat na hlavy. James stál vedle mě a bylo vidět, že se přemáhá, aby se k němu nepřidal. Ale chtěl ti udělat radost Lily. No a tak jsem Siriusovi řekl, ať si to vyzdobí, jak chce, že na to vážně nemám nervy. A James řekl, že si taky chce udělat vlastní výzdobu. No a tak jsme pokoj rozdělili a takhle to dopadlo. Omlouvám se…"
"Ne, to nevadí." usmála se široce Lily "Tohle jsou naše společné Vánoce a tak si myslím, že by se ta výzdoba měla takhle nechat. Chci, aby všichni byli spokojeni aspoň s částí výzdoby."
"Máš pravdu." kývnul Remus "Takže Siriusi… Máš štěstí, že jsme všichni tak děsně tolerantní. Teda hlavně Lily. Jinde by ti to neprošlo."
"Vážím si toho!" zašklebil se Sirius "A mám už hlad!"
"Sirie… Vždyť jsi před chvílí jedl." zakroutil nad ním hlavou James.
"To nevadí. Mám prostě hlad a šmitec. Jdu si dát nějakou čokoládu. Chce ještě někdo?" optal se Sirius. Všichni jen zakroutili hlavou. Sirius se za chvilku vrátil a s pusou plnou čokolády zahučel do křesla.
"Trapáci. Všichni maj rádi čokoládu. Všichni kromě vás! Nechápu." huhlal a přitom si ukousl další pořádný kus čokolády.
"Jsi nechutnej…!" zašklebila se znechuceně Lily a odvrátila od něj hlavu.
"A my máme rádi čokoládu, ale ne potom, co jsem před chvílí snídali." objasnila mu to Jackie. "Pojďme ven." navrhla po chvíli.
"Zase?" ušklíbl se Remus.
"Ale no tak Remusku. Zima není celej rok!" přidal se k Jackie James a Sirius jen horlivě pokyvoval hlavou.
"A zase sáňkovat?" ptala se Lily. "Co takhle lyže?"
"Co?" podivil se Sirius, jelikož jako čistokrevný kouzelník lyže neznal.
"Taková dvě úzká prkna, která si v podstatě přivážeš na nohy a pak jedeš z kopce dolů." objasnila to Jackie, která nejenže o lyžích slyšela od Lily, ale taky na nich jednou spolu jezdily.
"To zní zábavně!" zazubil se Sirius. "Ale kde je vezmem?"
"No…" protáhla Lily "Já jsem zcela náhodou několik párů lyží zmenšila do svého kufru, takže…" řekla jakoby náhodou.
"Lilyanko moje! Miluju Tě!" zavýskla Jackie a už běžela do holčičího pokoje k Lyliině kufru. Lily se za ní rozběhla a zmizela na schodišti.
"Jackie uklidni se." přikázala své poskakující kamarádce, chytila ji za rameno a přešla klidně ke kufru. Odtam vylovila pět párů asi 10 cm dlouhých lyžiček, zamířila na ně hůlkou a pronesla příslušnou formuli. Všechny páry se postupně zvětšily a byly připraveny na používání.
"Tak. Jsou to speciální lyže, takže do nich člověk nemusí mít přezkáče. Stačí tam dát normální botu a vázání se přizpůsobí." usmála se na Jackie, která okamžitě popadla jedny lyže. Konkrétně ty nejkratší, protože byla z celé party nejnižší. Lily si vzala o něco větší a zbylé tři páry (zhruba stejně vysoké) šla odlevitovat ke klukům do pokoje.
"Oblíkej se Jacky!" křikla ještě za Jackie z chodby. Ta něco radostně zapištěla a pak už byly z pokoje slyšet jen zvuky hrabání se ve skříni. Lily se usmála nad kamarádčinou ztřeštěností a pokračovala ke klukům. Před jejich pokojem se zastavila a zaklepala.
"Můžu?!" houkla přes dveře.
"Ty vždycky!" odvětil zevnitř James. Lily tedy otevřela dveře a vešla dovnitř. Tam jim každému dala lyže a zběžně jim vysvětlila, jak fungují. Pak je nechala ať se dopřevléknou a sama se zamířila obléct.
Za čtvrt hodinky se všichni celí nabalení sešli dole.
"Takže…! Teď půjdeme na svah za domem a tam vám vysvětlím a ukážu, jak se jezdí. Se zbytkem si poradíte sami."
"Že váháš!" zašklebil se dotčeně Sirius.
"Neváhám. Jen mám strach, že se zmrzačíte. Takže na nás všechny ještě použiju polštářové kouzlo." prohlásila Lily a jak řekla, tak udělala. Pak se všichni vydali na svah. No… Tak to jsem zvědavá, kdo přežije. povzdychla si v duchu Lily.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Moony Moony | Web | 11. května 2013 v 15:51 | Reagovat

Sice jsem si musela přečíst celou povídku znova, ale nevadilo mi to :D tahle kapitolka je skvělá, ten pokoj musel vypadat fakt zajímavě :D :D a s tím lyžováním :D no to je prostě paráda ;) jen tak dál

2 Frána Frána | Web | 12. května 2013 v 17:28 | Reagovat

Děkuji ti, já byla tak zvědavá, co ti tři provedou! :D Je to úžasná kapitola, jako pokaždé a představit si ten pokoj nebylo nic těžkého, naopak - přímo jsem ho viděla před očima. Tak jim držím palce, aby se zmrzačil co nejméně :D

3 Frána Frána | Web | 12. května 2013 v 20:30 | Reagovat

Milá Elis, byla by jsi tak děsně úžasná a napsala další kapitolu o Hašlerovi? Aenag se nechce, čehosi se bojí a já bych první kolo chtěla mít hotovo do prázdnin, protože o těch dvouch radostných měsících válení se se nikomu nebude chtít napsat ani "ň". Věř mi, znám to a myslím, že ty taky. Myslím, že pro tvou fantasii to nebude nic těžkého, něco vymyslet, tohle je jedna z nejlepších kapitol, co ještě můžeš dostat. Tak se rozmysli a ve škole mi sdělíš svou odpověď, ju? :D

4 Ronnie Ronnie | Web | 18. května 2013 v 23:01 | Reagovat

No takto ja teda taky :D  ale ne verim klukum ze to zvladnou a pritom se nejak moc nezmrzaci :D je to jinak naprosto Bozi kapca a ja jsu na sebe silene nastvana ze ju ctu az ted. Musim se za sebe stydet :/  ale jinak je to fakt supracky a dost se divim ak do sebe Siri tu cokolasu jeste narval. No ale je to vlastne Sirius co jeneho se od neho da cekat :D :D :D njinak se silene tesim na pokracovani :D je to faktis bomba :D

5 Cather Cather | Web | 23. června 2013 v 18:12 | Reagovat

Je to úžasný a no prostě všechno... Jen už aby tady byla další kapitolka... Při celé povídce se nehorázně tlemím a chci aby to pokračovalo!!! :D :D :D takže piš jak nejrychleji umíš!!! :D

6 Destin Destin | 1. srpna 2013 v 16:04 | Reagovat

Super povídka.. vážně povedená.. Asi nemůžeš přidávat kapitoly častěji?? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama